5.12. svatý Mikuláš, anděl a čert
Co se nevešlo do podcastovéhu příběhu " O tom jak se dva prali o Mikuláše"
U Mikuláše jsem instinktivně vždycky tíhla k tomu, děti před čertem chránit. On je dost strašlivý už samotný Mikuláš. Pamatuju si prvního Bartolomějova Mikuláše, proplakal ho v předsíňce školky. Já sama mám naprosto šílenou kartičku z dob školky, vůbec nevím kdo ji pro koho vlastně psal (není to písmo mých rodičů), ale evidentně byla ze školky. Bylo tam napsáno: "Milý Mikuláši, vyřiď Kačence, aby se přestala počůravat a začala víc mluvit". Vůbec bych se sama sobě nedivila, kdybych se tehdy v té školce přede všemi počůrala a pak do smrti s nikým z nich už nepromluvila. Tenhle princip "řekni básničku a já ti ukážu" se mi nelíbí. Jeden z něj může mít životní trauma jak když fikne.
Když jsem ale přemýšlela o tom, jak příběh o Mikulášovi pojmout, došlo mi, čert je v téhle trojici nepominutelný. Nemůžu před dětmi předstírat, že tam není, nebo že není důležitý. Stejně, jako se v mém příběhu pere čert a anděl o Mikuláše, celý život se pak takhle ti dva perou i o nás. Výsledek bývá různý a záleží vlastně jen a pouze na nás, jak to dopadne. Jak to dopadne s Mikulášem v mém příběhu a i to, proč si myslím, že k Mikulášovi patří nejen Anděl ale i Čert, se dozvíte v Adventním příběhovém kalendáři už teď.
Níže ještě přidávám něco málo, co se mi do příběhu nevešlo:
Svatý Mikuláš z Myry, (pravděpodobně) biskup (ale možná jen významný kněz) žil (pravděpodobně) na přelomu třetího a čtvrtého století. Svátek mu církev nadělila na den jeho pravděpodobné smrti. Asi aby mu to nebylo líto. Ale je možné, že v ten den neumřel, ale že se v ten den narodil. Pravděpodobně. Nebo obojí. Anebo ani jedno a celou dobu jde jen o to, vystrnadit ze 6.12. narozeniny té holky od Pohanů, Diany, bohyně lovu. Pravděpodobně. Ono všechno kolem Mikuláše je pravděpodobné. Pořád lepší, když je to podobné pravdě, než čemukoliv jinému.
Mikuláš je patronem pro svou skromnost a empatii nejen (chudých) dětí, ale i spousty dalších méně či více absurdních profesí (například obchodníků se semínky a zrním nebo knoflíkářů ale třeba i vězňů). Kromě toho je patronem i Ruska a Litvy nebo například Amsterdamu. Nikdy nebyl svatým oficiálně prohlášený (stejně jako všichni svatí té doby). Lidé ho sami od sebe jako svatého začali uctívat a postupně se jeho kult šířil do celého světa. A to tehdy prý ani nebyl internet. Takovou sílu dokáže mít slovo, které řekne jeden člověk druhému z očí do očí.
Dnes je to jeden z neoblíbenějších svatých. Asi protože to byl vážně (pravděpodobně) čestný a spravedlivý chlap, který pomáhal lidem v nouzi a lidem, kteří byli nespravedlivě souzeni či vězněni. Také se stal předlohou pro Santa Clause. Tam už se ale fantazie našich kolegů ze západu skutečně vydala hodně na špacír a vznikla úplně nová a jiná tradice Vánoc. I v Evropě ale v některých zemích Mikuláš roznáší dárky na Štědrý den - třeba v Polsku, na západní Ukrajině nebo v Nizozemsku.
